Halloween aneb zahrady plné kostlivců

Za těch deset měsíců jsme v Americe zažili obchody plné růžových srdcí na Valentýna, zelené čtyřlístky v oknech na den svatého Patrika, poklidný Memorial Day s mojí host rodinou u Niagarských vodopádů, den nezávislosti se stovkami ohňostrojů a americkými vlajkami všude kde to jen jde a svátek práce který jsme strávili na venkovním festivalu plném jídla, hudby, umění a dětských atrakcí ve vedlejším městečku Royal Oak. Další v pořadí byl Halloween, který se slaví poslední den v říjnu, což letos vycházelo na čtvrtek. Prý se však spekuluje o tom, že by se posunul na poslední víkend v říjnu, aby měli děti dostatek času na koledování.

Na Halloween se místní začínali připravovat už začátkem měsíce. Ostatně jako na jakýkoliv jiný svátek. Třeba takové vánoční dekorace začínají lidé oprašovat už koncem října. Prakticky vymění dýni za vánoční stromek. Ale o tom zase někdy jindy.

Pro nás bylo mnohem zajímavější a zábavnější sledovat výzdobu okolních domů, než samotný Halloween. I když Jára se v práci kolegů ptal, jestli by bylo hloupé, kdyby šel koledovat taky. Doufám, že si dělal srandu…

První týden v říjnu jsme koupili dýni, vyřezali strašidelný výraz a vystrčili jí na balkón. Tím naše výzdoba skončila. To co jsme však viděli na některých zahradách naprosto předčilo naše očekávání. Věděli jsme, že jsou Američané šílení, že na den díkuvzdání postaví na zahrady krocany, na Vánoce rozsvítí milion světýlek, zaháknout Santu do komína a opráší soba Rudolfa, ale to co někteří vymysleli na Halloween bylo naprosto neuvěřitelné.

Každý víkend jsme chodili na procházky po okolí a s údivem pozorovali výzdobu. Nutno dodat, že decentní podzimní dekorace mělo jen minimum domů. Mnohem častěji jsme našli kosti zapíchané do země, kostlivce sedící na zápraží, dýně s všemožnými výrazy, pavučiny na stromech, náhrobky, kříže a duchy. Některé rodiny však výzdobu posunuly na další level. Viděli jsme rodinu kostlivců sedící na zahradě společně s kostrou jezevčíka, “rozpláclou” čarodějnici na stromě, obří nafukovací dýni na střeše, nafukovacího draka či gigantickou černou kočku před vchodem. Namísto pěkně vyřezané dýně jsme našli zvracející dýni a vrchol všeho byla okna popsaná krví.

Co to je jako za tradici? Asi jsem suchar, ale kdo chce mít měsíc okna popsaná krvavými výhružnými nápisy a kostlivce jezevčíka na zahradě?

Už víkend před samotným Halloween byla nákupní centra, supermarkety, pošta a všemožné obchody plné košíků se sladkostmi pro děti. Na Halloween se totiž děti oblečou do šílených kostýmů, které se v obchodech prodávají už od poloviny září. Garantuji vám, že za pár dolarů seženete kostým naprosto čehokoliv! Já jsem jednou v obchodě vyděšeně uskočila, když na mě začala mluvit svítící lebka! Co je ale zajímavější je to, že se neoblečou jen děti. Den před Halloween jsem měla pohovor v nemocnici a při prohlídce jsme potkali pracovnici převlečenou za veverku.

Potom co se na Halloween setmí vyrazí děti do ulic, chodí od dveří ke dveřím a koledují. Pokaždé, když se otevřou dveře, děti zakřičí “Trick or treat” a dostanou sladkosti. Ty mají samozřejmě taky Halloweenský motiv. Celý říjen se prodávají šílené oranžové donuty s duchy, oranžovo-černé cupcaky a takové žluto-oranžovo-bílé klínky zvané “candy corn”. Většina tradičních sladkostí má limitovanou černo-oranžovou edici. Lidé pečou strašidelné dezerty a nakupují sladkosti ve velkém. Dveře totiž koledníkům otvírá většina rodin.

Letos bylo na Halloween bohužel hrozně ošklivo. Byla děsná zima a pršelo a tak rodiče vozili své děti autem. Ty vždycky jen vyskočily, zazvonily, nafasovaly sladkosti a běžely do auta. Jára byl na Halloween natěšený mnohem víc, než já a tak se šel i přes špatné počasí na pár minut projít, aby viděl jak tato šílená tradice probíhá. Já si troufám říct, že kdyby bylo hezky, tak si snad pro nějaké sladkosti dojde taky! Určitě se dobrovolně nominuje na doprovod až budou koledovat naše děti. Nebo jim minimálně pomůže s těmi sladkostmi.

Ti, co nechodí s dětmi od dveří ke dveřím navštěvují strašidelné domy nebo chodí na různá představení. Pamatuji si, že když jsem tu byla před deseti lety, vzal nás učitel na nějaké představení, které se konalo v kostele, bylo hrůzostrašné a nakonec tam mezi diváky chodily mrtvoly a strašily. Zrovna dvakrát jsem si to neužila. Po představení nás vzal za tmy ještě na hřbitov a já už jen čekala, kdy přijde někdo s motorovkou nebo sekerou.

Původní oslava svátku Všech svatých se poněkud vytratila a překroutila. A já musím říct, že jsou mi naše poklidné dušičky, kdy jdeme zapálit svíčky na hřbitov a zavzpomínáme na naše blízké mnohem bližší. Co se ale Halloweenu neodepře a co se mi na něm docela líbí přestože je to šílený svátek je to, že sbližuje lidi. Američané prostě všechny svoje svátky a tradice prožívají a berou je zodpovědně. Většina domů a podniků je na malé koledníky naprosto skvěle připravena. Nikdo se nezabední, ale má naopak dveře dokořán, v ruce pytle plné sladkostí a úsměv na tváři, přestože mají zaseklou sekeru v hlavě nebo zabodnutý nůž v břiše. A o to asi jde. Hlavně si to užít!

A co vy? Slavili byste Halloween?

Tak zase příště. Zatím se mějte krásně.